Podobnost čistě náhodná? Kosmické katastrofy zobrazené v Achátech
foto: Internet
autor: Tomáš Vrubel
SRÁŽKA NEUTRONOVÝCH HVĚZD & SRÁŽKA ČERNÝCH DĚR
V hlubokém vesmíru, desítky i stovky milionů světelných let od Země, tedy
v bezpečné vzdálenosti, probíhají jedny z nejgrandióznějších astrofyzikálních
procesů, které se masivností svých aktérů i uvolněné energii naprosto vymykají
lidské představivosti.
Neutronové hvězdy a černé díry jsou svou hustotou a silou,
kterou přitahují okolní objekty, daleko za hranicí pozemské zkušenosti.
Není se co divit. Běžná neutronová hvězda má velikost malého města, váží však
až jako dvě Slunce. Z toho je jasné, že hustota hmoty a tedy i intenzita jejího
gravitačního působení je nezměrná a dosahuje stovek milionů tun v kostce
velikosti cukru.
S ještě větší hustotou se pak setkáme u černých děr. V jejich
případě je veškerá hmota stlačená do bezrozměrného bodu uprostřed
s nekonečnou hustotou. Stejný osud potká kteroukoli další hmotu, kterou černá
díra pohltí. Je úplně jedno, zda spolkne planetu, hvězdu, nebo neutronovou hvězdu.
Všechny tyto objekty skončí stlačeny v bezrozměrném bodu, tzv.singularitě,
v centru černé díry, s nekonečnou hustotou. Pokud se srazí takto masivní
objekty, uvolněná energie je extrémní a to ve formě gravitačních vln a celého
spektra elektromagnetického záření od viditelného světla, po tvrdé gama
a rentgenové záření.
Gravitační vlny z těchto srážek zachycujeme na Zemi
pomocí obřích interferometrů LIGO v USA a VIRGO v Evropě. Vědci jsou
díky těmto přístrojům schopni přesně zjistit, o jaký typ srážky se jedná a spočítat
hmotnost jednotlivých účastníků kolize. Můžou se srazit dvě neutronové hvězdy,
dvě černé díry i černá díra s neutronovou hvězdou. Všechny tři typy srážek
uvolní masivní gravitační vlny, které jsou vědci schopni zaznamenat i přes
obrovskou propast vesmíru, která nás od srážky dělí.
Vzdálenost desítek a stovek milionů světelných let je skutečně bezpečnou ochranou pro Zemi, kterou by uvolněná energie z takových srážek rozprášila na atomy, pokud
by k takové srážce došlo i několik desítek světelných let daleko.
Nicméně příroda sama simuluje tyto děje přímo tady na Zemi v minerálech, které jsou
zde běžné. Nejběžnějším nerostem na Zemi je křemen, v jehož variantě achátu
se tyto simulace objevují a jsou až neuvěřitelně podobné simulacím vytvořeným
v počítačích astrofyzikálních laboratoří. Takto máme simulace jinak nedostupných
objektů jako černých děr a neutronových hvězd a jejich srážek na dosah ruky,
v přírodním kameni přímo zde na Zemi.