Tajemství mikrometeoritů: Vesmírný poklad, který máme všude kolem nás

Tak to je on!

Malý, nenápadný, a přesto naprosto fascinující. Náš první muzejní mikrometeorit.

Objevil a věnoval nám jej Michal Blažej, se kterým již delší dobu spolupracujeme.

Respekt a děkujeme!

Michal se tématu nejmenších kosmických částeček dopadajících na naši planetu věnuje několik let a je skvělým příkladem toho, že pokud si vytrvale jdete za svým cílem, úspěch se dostaví.

My v Muzeu meteoritů ve Frýdku-Místku ten pocit moc dobře známe, a proto Michalovi k jeho úlovkům upřímně GRATULUJEME!

Co jsou vlastně mikrometeority zač?

Většina lidí si pod pojmem meteorit představí dopad obrovských kusů skal doprovázený ohlušujícím rachotem a ohnivou show – ty pak můžete obdivovat u nás v muzeu.

Existují ale i „tiší poutníci“.

Mikrometeority jsou drobné částice mimozemské hmoty o velikosti od 0,05 mm do 2 mm (tedy od jemného prachu až po zrnko písku). Ačkoliv jsou titěrné, tvoří naprostou většinu materiálu, který na naši planetu z vesmíru dopadá.

Vesmírný déšť: 100 tun materiálu každý den!

Věděli jste, že na planetu Zemi dopadne každý den asi 100 tun kosmického materiálu?

Svůj kousek vesmíru si tak může najít každý z nás. Máme je vlastně nadosah všude okolo.

Statisticky totiž vesmírný prach nadneseně „zasypává“ každé místo na naší planetě. Podle nejnovějších vědeckých studií dopadne v průměru 1 mikrometeorit na každý 1 metr čtvereční plochy za rok.

Máte střechu o ploše 100 m²? Pak na ni každý rok „přistane“ 100 vesmírných poutníků.

Kdybyste na zahradě nechali rok rozprostřenou plachtu o velikosti 10x10 metrů, na jejím konci byste v usazeném prachu měli mít schováno zhruba 100 kousků materiálu staršího než samotná Země. Zní to jednoduše, že? :)

Proč jich nenacházíme tisíce?

Problém není v tom, že by nepadaly, ale v tom, že se ztratí v pozemském prachu.

Městské znečištění (částice z brzdových destiček, prach z komínů nebo zbytky po svařování) vypadá pod lupou téměř identicky.

Navíc jsou mikrometeority tak lehké, že je vítr snadno odfoukne – tedy pokud je déšť nespláchne přímo do vašeho okapu, což je mimochodem to nejlepší místo k hledání!

Dramatická cesta atmosférou

Cesta mikrometeoritů je neuvěřitelný adrenalin. Do naší atmosféry vstupují rychlostí 11 až 72 kilometrů za sekundu.

Třením o vzduch se částice bleskově zahřeje (až na 2000 °C) a roztaví.

V tom momentě se zformuje do dokonalé kuličky – tzv. kosmické sférule.

Díky své extrémně malé hmotnosti v horních vrstvách atmosféry rychle zbrzdí, „vychladnou“ a pak už jen velmi pomalu klesají k zemi.

Náš úlovek ze Svitav: Zamrzlá momentka z vesmíru

Michal Blažej tento muzejní kousek odebral v roce 2022 ve Svitavách ze střechy budovy.

Jeho metoda jich za roky své práce objevila již desítky. a tento konkrétní je navíc zajímavý.

Jde o tzv. přechodový typ a vzorek je fascinujícím hybridem dvou struktur:

Typ BO (Barred Olivine): Části s jasnými, paralelními lištami olivínu, které vznikly, když se kulička v atmosféře úplně roztavila a začala tuhnout v pravidelných mřížkách.

Typ CC (Kryptokrystalický): Tvar s hladším povrchem, vyznačený četnými vyvýšenými oblastmi.

Náš mikrometeorit pravděpodobně během pádu rotoval nebo byl ochlazen tak specificky, že v jeden jediný zlomek sekundy probíhaly na různých částech zrnka dva odlišné fyzikální procesy.

Co chystáme dál?

Toto je jen začátek. S Michalem Blažejem chystáme přímo v muzeu akci, kde si o těchto nejmenších návštěvnících povíme mnohem více a také představíme  výstavu jejich unikátních fotografií.

Sleduj nás, vesmír je blíž, než si myslíš!